Narušitel

Moderní román z diplomatického prostředí

obálka knihy NarušitelDěj, zachycující osm překotných březnových dní roku 2004 a odehrávající se střídavě v Bratislavě, Brně, Praze, ale i kdesi u Trnavy, je částečně inspirovaný událostmi, jež se odehrály během autorčina čtyřletého působení v diplomatických službách na Slovensku.
Hlavní postavou je český diplomat David, ačkoliv mnozí čtenáři pravděpodobně přilnou spíš k postavě Bedřicha - řidiče dálkových autobusů, který do příběhu naskočí naprosto nahodile, ale o to urputněji v něm potom setrvá. Některé možná okouzlí vedlejší postava bezdomovce Čestmíra, jehož zdánlivě bezcílné putování a sugestivní mudrování působí v příběhu jako závan větru. Děj v sobě ukrývá nejeden nečekaný zvrat, který překvapí jak čtenáře, tak i samotné postavy tohoto románu o mužích i ženách, diplomatech i řidičích autobusů, sólistech baletu i mafiánech... policistech, domovnících i bezdomovcích.

Název NARUŠITEL anoncuje dobrodružný příběh, což kniha bezezbytku splňuje. Současně je to ale také ležérní svědectví o úzkosti, v které dnes žijeme, a kterou se snažíme nevnímat.

Svým filozofickým přesahem, který je vkomponován s nenápadnou lstivostí, humorem a vkusem, se román stává moderní výpovědí o stavu současného světa a o lidech, co v něm žijí a umírají.

Román Narušitel vyjde v říjnu v nakladatelství Eroika.
Další ukázky z knihy si můžete přečíst zde.

Úryvek:

Taxík už minul magistrálu a odbočil do vilové čtvrti. V igelitce jemně zacinkaly lahve. „Vy jste diplomat?“ pohlédl do zrcátka řidič. „Hm.“ „A to můžete chodit takhle sportovně, v džínové bundě?“ „Někdy.“ „Takže je to dobrej džob?“ „Jak kdy.“ „Já nejsem fízl. Jenom chci konverzovat. Nemůžu celej den mlčet a jenom řadit.“ „No, je to dobrej džob. Když to někdo umí.“ „Vy vypadáte, že to máte zmáknutý. Asi už to děláte dlouho, co? Je to macha.“ „Macha? Ani ne. Někdy je to docela k posrání!“ vydechl pasažér. „Co se stalo?“ „Něco jsem zapomněl. V kanceláři!“
Řidič přibrzdil. „Mám otočit? Tady by to šlo. Stačí říct, šéfe!“ „Kašlem na to. Napíšu to znovu. Mám to v hlavě.“ Taxikář se pobaveně usmál do zrcátka.„Jste si jistej, že nepotřebujete podklady? Zvažte to, dokud jste ještě bdělej. Protože, jak vás tak tipuju, doma si na pár hodin zdřímnete. Uprostřed noci pak těžko bycha honit.“ „Jsem svěží jako prvosenka!“ zívl konzul. Řidič pokrčil rameny a přidal plyn.
Ale při placení ho znovu přepadla starostlivost a vnutil svému klientovi vizitku. „Je tam i mobil. To podtržené číslo. Nemusíte volat přes firmu. V noci funguju jako soukromník.“ „V noci jsme všichni soukromníci,“ přikývl David a zvedl igelitku. Lahve zacinkaly v příslibu. Řidič sroloval okénko a nadechl se kořeněné jarní vůně. Vlajka ve větru zapleskala o lešení. Taxikář vystoupil a s dojetím ji pozoroval. „Škoda!“ křikl k brance. David se otočil. A pochopil. „Máte, co jste chtěli,“ pokrčil rameny. „Já jsem to nechtěl,“ povzdechl taxikář, „já ne! Bylo nám líp, když se společné hlavní město jmenovalo Praha.“
„No, jednu dobu to vypadalo, že se bude jmenovat Moskva. Tak nebreč.“

Recenze knihy:
Recenze: Narušitel (Markéta Hejkalová)

nahoru

beletrie
zajimavosti
publicistika
scénáře
biografie
galerie



© 2005








Valid XHTML 1.0 Strict