Narušitel
Moderní román z diplomatického prostředí
Děj, zachycující osm
překotných březnových dní roku 2004 a odehrávající se střídavě v Bratislavě,
Brně, Praze, ale i kdesi u Trnavy, je částečně inspirovaný událostmi, jež se
odehrály během autorčina čtyřletého působení v diplomatických službách na
Slovensku.
Hlavní postavou je český diplomat David, ačkoliv mnozí čtenáři pravděpodobně
přilnou spíš k postavě Bedřicha - řidiče dálkových autobusů, který do příběhu
naskočí naprosto nahodile, ale o to urputněji v něm potom setrvá. Některé možná
okouzlí vedlejší postava bezdomovce Čestmíra, jehož zdánlivě bezcílné putování a
sugestivní mudrování působí v příběhu jako závan větru. Děj v sobě ukrývá
nejeden nečekaný zvrat, který překvapí jak čtenáře, tak i samotné postavy
tohoto románu o mužích i ženách, diplomatech i řidičích autobusů, sólistech
baletu i mafiánech... policistech, domovnících i bezdomovcích.
Název NARUŠITEL anoncuje dobrodružný příběh, což kniha bezezbytku splňuje.
Současně je to ale také ležérní svědectví o úzkosti, v které dnes žijeme, a
kterou se snažíme nevnímat.
Svým filozofickým přesahem, který je vkomponován s nenápadnou lstivostí, humorem
a vkusem, se román stává moderní výpovědí o stavu současného světa a o lidech,
co v něm žijí a umírají.
Román Narušitel vyjde v říjnu v nakladatelství Eroika.
Další ukázky z knihy si můžete přečíst zde.
Úryvek:
Taxík už minul magistrálu a odbočil do vilové čtvrti. V igelitce jemně
zacinkaly lahve. „Vy jste diplomat?“ pohlédl do zrcátka řidič. „Hm.“ „A to
můžete chodit takhle sportovně, v džínové bundě?“ „Někdy.“ „Takže je to dobrej
džob?“ „Jak kdy.“ „Já nejsem fízl. Jenom chci konverzovat. Nemůžu celej den
mlčet a jenom řadit.“ „No, je to dobrej džob. Když to někdo umí.“ „Vy vypadáte,
že to máte zmáknutý. Asi už to děláte dlouho, co? Je to macha.“ „Macha? Ani ne.
Někdy je to docela k posrání!“ vydechl pasažér. „Co se stalo?“ „Něco jsem
zapomněl. V kanceláři!“
Řidič přibrzdil. „Mám otočit? Tady by to šlo. Stačí říct, šéfe!“ „Kašlem na to.
Napíšu to znovu. Mám to v hlavě.“ Taxikář se pobaveně usmál do zrcátka.„Jste si
jistej, že nepotřebujete podklady? Zvažte to, dokud jste ještě bdělej. Protože,
jak vás tak tipuju, doma si na pár hodin zdřímnete. Uprostřed noci pak těžko
bycha honit.“ „Jsem svěží jako prvosenka!“ zívl konzul. Řidič pokrčil rameny a
přidal plyn.
Ale při placení ho znovu přepadla starostlivost a vnutil svému klientovi
vizitku. „Je tam i mobil. To podtržené číslo. Nemusíte volat přes firmu. V noci
funguju jako soukromník.“ „V noci jsme všichni soukromníci,“ přikývl David a
zvedl igelitku. Lahve zacinkaly v příslibu. Řidič sroloval okénko a nadechl se
kořeněné jarní vůně. Vlajka ve větru zapleskala o lešení. Taxikář vystoupil a s
dojetím ji pozoroval. „Škoda!“ křikl k brance. David se otočil. A pochopil.
„Máte, co jste chtěli,“ pokrčil rameny. „Já jsem to nechtěl,“ povzdechl taxikář,
„já ne! Bylo nám líp, když se společné hlavní město jmenovalo Praha.“
„No, jednu dobu to vypadalo, že se bude jmenovat Moskva. Tak nebreč.“
Recenze knihy:
→ Recenze: Narušitel (Markéta Hejkalová)
nahoru
beletrie ←
zajimavosti ←
publicistika ←
scénáře ←
biografie ←
galerie ←
